|
|
Blood glucose concentration in Barn Swallow (\kur{Hirundo rustica}): sources of variability and association with fitness
VLČKOVÁ, Kamila
Glukóza je jedním z hlavních zdrojů energie cirkulující v krvi obratlovců, který je využívaný pro krátkodobé intenzivní aktivity. Nicméně je známé, že v nadměrných koncentracích způsobuje u savců poškození tkání. U ptáků je koncentrace krevní glukózy výrazně vyšší než u ostatních skupin obratlovců srovnatelné velikosti. V této práci jsme se zaměřili na hladinu krevní glukózy u vlaštovky obecné (Hirundo rustica). V první kroku jsme se zabývali otázkou, jestli je hladina glukózy opakovatelným znakem a lze ji proto považovat za individuální znak, který může podléhat selekci. Následně jsme se pokoušeli identifikovat možné zdroje variability pocházející jak z vnějších, tak i vnitřních příčin. Tato práce se také zabývá souvislostí krevní glukózy s kondicí, konkrétně individuální hmotností a délkou dožití.
|
|
|
Conspecific brood parasitism: a case study on the common pochard and the barn swallow
Petrželková, Adéla ; Hořák, David (vedoucí práce) ; Musil, Petr (oponent) ; Guillemain, Matthieu (oponent)
Tato disertační práce se zabývá vnitrodruhovým hnízdním parazitismem u ptáků (VHP). VHP je alternativní reprodukční strategie, kdy parazitická samice klade vejce do hnízda cizí hostitelské samice stejného druhu. Parazitická samice následně hnízdo hostitele opouští a ušetří tak energii, kterou by jinak musela investovat do rodičovské péče. Jelikož mezi parazitickým a hostitelským vejcem či mládětem není znatelný morfologický rozdíl, je problematické VHP rozpoznat. Proto je pro jeho určení vhodné použít molekulární metodiku. VHP může být použit jako "a best-of-bad-job" strategie, kdy samice nemá vlastní hnízdo a vejce snáší pouze paraziticky, nebo o hnízdo přišla např. kvůli predaci. Další možnost je, že samice mohou zvýšit svoji fekunditu ("fecundity enhancement"). V tomto případe samice často klade parazitická vejce a později zakládá vlastní snůšku. V rámci této disertační práce byly studovány dva modelové druhy. Prvním druhem byla prekociální potápivá kachna - polák velký (Aythya ferina; Anseriformes; Anatidae). Parazitická vejce byla určena pomocí proteinového fingerprintingu a díky této metodě bylo také možné rozlišit vejce jednotlivých samic. Míra VHP byla u poláka velkého relativně vysoká (91 %, 72 %; Kapitola 1, 4). Velikost snůšky hostitelské samice byla negativně ovlivněna počtem cizích...
|
|
|
Oxidační stres a kondiční závislost ornamentálních signálů kvality u sociálně monogamního pěvce
Valášek, Stanislav ; Tomášek, Oldřich (vedoucí práce) ; Sedláček, Ondřej (oponent)
5 ABSTRAKT Kondiční ornamenty plní nenahraditelnou funkci v pohlavním výběru nemalé části pohlavně se rozmnožujících živočichů. Náročnost vytvoření a později také nošení těchto ornamentů, signalizujících stav jejich nositele, zatěžuje v nemalém měřítku mj. také metabolismus. Tato práce testuje hypotézu vzájemné závislosti kondičních ornamentů, jakožto ukazatelů kvalit jedinců, a metabolismu jakožto nejvýznamnějšího zdroje volných radikálů zodpovědných za oxidační stres. Reálná váha vlivu nákladnosti ornamentu na organismus, resp. na jeho redoxní stav, je v této práci experimentálně testována. Manipulace provedené na jednotlivých odchycených samcích modelového druhu, kterým je vlaštovka obecná (Hirundo rustica), by měly ověřit, do jaké míry navzájem korelují uvedené faktory. Analýza údajů získaných během odchytů uskutečněných v průběhu hnízdních období v letech 2012 a 2013 nevykazuje významné trendy mezi sledovanými proměnnými. Tento fakt potvrzují minimální rozdíly a také nejednotná variabilita hladin měřených antioxidantů - oxidoreduktáz, superoxid-dismutázy a glutathion peroxidázy. Minimální vliv manipulací s jedním z kondičních ornamentů, přítomných u modelového druhu na hladiny enzymů, podporuje hypotézu kondičních ornamentů jako signálů kvality jedinců. Vzhledem k době sběru dat je však vhodné uvést...
|
|
|
Mimopárové paternity a síla pohlavního výběru u vlaštovky obecné
Michálková, Romana ; Albrecht, Tomáš (vedoucí práce) ; Šálek, Miroslav (oponent)
Obecně se předpokládá, že za vznik druhotných pohlavních znaků je zodpovědný pohlavní výběr. Jeho síla bývá připisována varianci v reprodukčním úspěchu mezi jedinci. Tato variance se odvíjí především od počtu sexuálních partnerů a počtu zplozených potomků. Jak samci, tak samice mohou zvýšit svůj reprodukční úspěch alternativními reprodukčními strategiemi - mimopárovými kopulacemi a vnitrodruhovým hnízdním parazitismem. V této práci jsem testovala vztah mezi samčí ornamentací a úspěchem v mimopárových a vnitropárových kopulacích a celkovým reprodukčním úspěchem samců u vlaštovky obecné (Hirundo rustica), sociálně monogamního druhu s vysokou mírou mimopárových paternit. Výsledky naznačují, že samci s barevnější hrdelní skvrnou mají vyšší reprodukční úspěch. Barevnější samci měli méně často mimopárové mládě ve svém vlastním hnízdě. Délka ocasu nesouvisela ani s vnitropárovou, ani s mimopárovou paternitou, ačkoliv předešlé studie dokumentují pozitivní vztah mezi tímto ornamentem a samčím reprodukčním úspěchem. Naše výsledky potvrzují, že mimopárové paternity značně přispívají k variabilitě v reprodukčním úspěchu samců vlaštovky obecné. Vnitropárová paternita se zdá být důležitějším zdrojem této variance ve srovnání s mimopárovými fertilizacemi. Klíčová slova: mimopárové paternity, pohlavní výběr,...
|
|
|
Condition dependence of sexually selected ornaments in birds
Tomášek, Oldřich ; Albrecht, Tomáš (vedoucí práce) ; Verhulst, Simon (oponent) ; Šálek, Miroslav (oponent)
Pohlavní ornamenty hrající u mnoha druhů důležitou roli při výběru partnera se mohly vyvinout jako kondičně závislé signály kvality jedince. Exprese ornamentů může asociována s věkem a přežíváním, a tím fungovat jako indikátor životaschopnosti jedince. V předkládané práci jsme testovali význam délky krajních ocasních per u vlaštovky obecné evropské (Hirundo rustica rustica) pro vnitropárový a mimopárový fertilizační úspěch a zda tento sekundární pohlavní znak signalizuje životaschopnost jedince. Naše výsledky na rozdíl o předchozích studií naznačují, že délka ocasních per nemá na fertilizační úspěch samce žádný vliv. Nejvýznamějším prediktorem schopnosti samce opatřit si mimopárovou partnerku byl jeho věk a přítomnost mimopárových mláďat v hnízdě nejlépe predikoval věk jeho sociální partnerky. Délka ocasních per se u samců i samic prodlužovala s věkem, což podporuje jejich funkci jako signálu životaschopnosti jedince. Nezaznamenali jsem žádný vliv stárnutí na tento znak. Signalizační funkci dále naznačuje lepší přežívání samců s delšími ocasy. Bylo navrženo několik mechanizmů, jak by mohla být zajištěna čestnost takové signalizace. Jedním z nejvíce studovaných mechanizmů je oxidační stres vyvolaný volnými radikály a dalšími reaktivními částicemi. Vzhledem k tomu, že nutnost bránit se oxidačnímu...
|
|
|
Alternativní reprodukční strategie a pohlavní výběr u vlaštovky obecné Hirundo rustica
Michálková, Romana ; Albrecht, Tomáš (vedoucí práce) ; Sedláček, Ondřej (oponent) ; Svobodová, Jana (oponent)
Rozvoj molekulárních technik odhalil, že párovací systém u ptáků je mnohem složitější a komplexnější, než bylo původně předpokládáno. Jak samci, tak samice mohou využívat alternativní rozmnožovací strategie ke zvýšení svého vlastního reprodukčního úspěchu. V předložené práci jsme zdokumentovali výskyt hnízdního parazitismu (conspecific brood parasitism, CBP, 22 % hnízd), quasi-parazitismu (QP, 6.5 % hnízd) a mimo-párových paternit (extra-pair paternity, EPP, 51.2 % hnízd) u evropského poddruhu vlaštovky obecné (Hirundo rustica rustica). Na rozdíl od EPP a CBP, je quasi-parazitismus poměrně vzácný a byl popsán jen u několika druhů. Naše výsledky naznačují nenáhodnou distribuci QP, což z něj může činit, vedle EPP a CBP, třetí alternativní reprodukční strategii. Samčí ornamenty se pravděpodobně vyvinuly jako kondičně-závislé signály kvality svého nositele. V daném kontextu by tedy měla exprese takových znaků pozitivně korelovat s přežíváním jedince. Evoluční teorie předpokládá, že samice si k mimo-párovým kopulacím vybírají kvalitnější (více ornamentované) samce a mimo-párové paternity byly následně navrženy jedním z možných protagonistů v evoluci samčích pohlavních znaků. Evidence pro podporu tohoto tvrzení je však poměrně slabá. I přes intenzivní výzkum role EPP v pohlavním výběru se stále...
|
|
|
Postkopulační pohlavní výběr a selekce na fenotyp spermií u vlaštovky obecné
Míčková, Kristýna ; Albrecht, Tomáš (vedoucí práce) ; Svobodová, Jana (oponent)
Fenotyp spermií je zásadním ukazatelem kvality ejakulátu samců a může mít výrazný vliv na jejich reprodukční úspěch. Fenotyp spermií je značně variabilní mezi druhy, ale rozdíly lze najít i mezi jedince jednoho druhu. Tyto rozdíly mohou být způsobeny věkem samce či postkopulační selekcí. V této práci jsem se zabývala (1) variabilitou ve fenotypem spermií u vlaštovky obecné (Hirundo rustica), (2) analýzou změn v kvalitě ejakulátu samců s věkem, (3) vztahem mezi morfologií spermií a rychlostí spermií, (4) vlivem fenotypu spermií (morfologie, motilita) na fertilizační úspěch samce s využitím rozsáhlého datasetu 174 pozorování pro 130 samců a údajů o mimopárovém úspěchů samců a (5) experimentálním studiem vlivu samičího prostředí na rychlost spermií. Z testovaných proměnných pouze délka krčku korelovala s věkem samce. Starší samci měli kratší krček spermií než mladší jedinci. Mezi věkem a reprodukčním úspěchem samců však nebyl prokázán žádný vztah. Celková délka spermií negativně ovlivňovala rychlost spermií a zároveň byl prokázán pozitivní vliv relativní délky krčku na rychlost spermií. Celkový reprodukční úspěch samců nebyl ovlivněn žádnou z testovaných proměnných. Samci s kratším relativním krčkem měli méně cizích mláďat ve vlastním hnízdě a samci s kratšími spermiemi a delším relativním krčkem...
|
|
|
Condition dependence of sexually selected ornaments in birds
Tomášek, Oldřich ; Albrecht, Tomáš (vedoucí práce) ; Verhulst, Simon (oponent) ; Šálek, Miroslav (oponent)
Pohlavní ornamenty hrající u mnoha druhů důležitou roli při výběru partnera se mohly vyvinout jako kondičně závislé signály kvality jedince. Exprese ornamentů může asociována s věkem a přežíváním, a tím fungovat jako indikátor životaschopnosti jedince. V předkládané práci jsme testovali význam délky krajních ocasních per u vlaštovky obecné evropské (Hirundo rustica rustica) pro vnitropárový a mimopárový fertilizační úspěch a zda tento sekundární pohlavní znak signalizuje životaschopnost jedince. Naše výsledky na rozdíl o předchozích studií naznačují, že délka ocasních per nemá na fertilizační úspěch samce žádný vliv. Nejvýznamějším prediktorem schopnosti samce opatřit si mimopárovou partnerku byl jeho věk a přítomnost mimopárových mláďat v hnízdě nejlépe predikoval věk jeho sociální partnerky. Délka ocasních per se u samců i samic prodlužovala s věkem, což podporuje jejich funkci jako signálu životaschopnosti jedince. Nezaznamenali jsem žádný vliv stárnutí na tento znak. Signalizační funkci dále naznačuje lepší přežívání samců s delšími ocasy. Bylo navrženo několik mechanizmů, jak by mohla být zajištěna čestnost takové signalizace. Jedním z nejvíce studovaných mechanizmů je oxidační stres vyvolaný volnými radikály a dalšími reaktivními částicemi. Vzhledem k tomu, že nutnost bránit se oxidačnímu...
|
|
|
Conspecific brood parasitism: a case study on the common pochard and the barn swallow
Petrželková, Adéla ; Hořák, David (vedoucí práce) ; Musil, Petr (oponent) ; Guillemain, Matthieu (oponent)
Tato disertační práce se zabývá vnitrodruhovým hnízdním parazitismem u ptáků (VHP). VHP je alternativní reprodukční strategie, kdy parazitická samice klade vejce do hnízda cizí hostitelské samice stejného druhu. Parazitická samice následně hnízdo hostitele opouští a ušetří tak energii, kterou by jinak musela investovat do rodičovské péče. Jelikož mezi parazitickým a hostitelským vejcem či mládětem není znatelný morfologický rozdíl, je problematické VHP rozpoznat. Proto je pro jeho určení vhodné použít molekulární metodiku. VHP může být použit jako "a best-of-bad-job" strategie, kdy samice nemá vlastní hnízdo a vejce snáší pouze paraziticky, nebo o hnízdo přišla např. kvůli predaci. Další možnost je, že samice mohou zvýšit svoji fekunditu ("fecundity enhancement"). V tomto případe samice často klade parazitická vejce a později zakládá vlastní snůšku. V rámci této disertační práce byly studovány dva modelové druhy. Prvním druhem byla prekociální potápivá kachna - polák velký (Aythya ferina; Anseriformes; Anatidae). Parazitická vejce byla určena pomocí proteinového fingerprintingu a díky této metodě bylo také možné rozlišit vejce jednotlivých samic. Míra VHP byla u poláka velkého relativně vysoká (91 %, 72 %; Kapitola 1, 4). Velikost snůšky hostitelské samice byla negativně ovlivněna počtem cizích...
|
|
|
Oxidační stres a kondiční závislost ornamentálních signálů kvality u sociálně monogamního pěvce
Valášek, Stanislav ; Tomášek, Oldřich (vedoucí práce) ; Sedláček, Ondřej (oponent)
5 ABSTRAKT Kondiční ornamenty plní nenahraditelnou funkci v pohlavním výběru nemalé části pohlavně se rozmnožujících živočichů. Náročnost vytvoření a později také nošení těchto ornamentů, signalizujících stav jejich nositele, zatěžuje v nemalém měřítku mj. také metabolismus. Tato práce testuje hypotézu vzájemné závislosti kondičních ornamentů, jakožto ukazatelů kvalit jedinců, a metabolismu jakožto nejvýznamnějšího zdroje volných radikálů zodpovědných za oxidační stres. Reálná váha vlivu nákladnosti ornamentu na organismus, resp. na jeho redoxní stav, je v této práci experimentálně testována. Manipulace provedené na jednotlivých odchycených samcích modelového druhu, kterým je vlaštovka obecná (Hirundo rustica), by měly ověřit, do jaké míry navzájem korelují uvedené faktory. Analýza údajů získaných během odchytů uskutečněných v průběhu hnízdních období v letech 2012 a 2013 nevykazuje významné trendy mezi sledovanými proměnnými. Tento fakt potvrzují minimální rozdíly a také nejednotná variabilita hladin měřených antioxidantů - oxidoreduktáz, superoxid-dismutázy a glutathion peroxidázy. Minimální vliv manipulací s jedním z kondičních ornamentů, přítomných u modelového druhu na hladiny enzymů, podporuje hypotézu kondičních ornamentů jako signálů kvality jedinců. Vzhledem k době sběru dat je však vhodné uvést...
|
host ::
RSS.